Každé ráno u mě vypadá v zásadě stejně. Vstanu brzy, často ještě před rozedněním, jako mátoha se doploužím do kuchyně, v konvici uvařím vodu na kávu a pak se s hrnkem usadím k počítači a doufám, že se při té kávě stačím probrat dřív, než je čas jít do práce. Pokud se potřebuji probudit a pak zůstat poměrně svěží i během dne, spoléhám se na to, že mě udrží v bdělém stavu právě ona káva. Nebo v to aspoň věřím. Nebo doufám. Nic víc od tohoto nápoje neočekávám. Ale jsou tu i jiní fajnšmekři. A ti si dávají kávu i proto, aby si ji vychutnali. A ti pak logicky znají různé druhy kávy. O kterých jsem já maximálně slyšel, ale které mají svůj význam. Protože chce-li si kávu někdo vážně užít, musí dostat právě tu, kterou má rád. Není jedna jako druhá.
Znalci si kávu vybírají
Skuteční znalci vědí, že káva nejsou jenom anonymní rozemletá zrna nebo rozpustné granule. Ti vědí, že existuje třeba i káva brazilská, peruánská, nikaragujská, kubánská, etiopská či guatemalská, a co káva, to specifická chuť. A proto si ti, kdo tomu rozumí, kupují právě to, co chtějí. A užívají si to. A je nepředstavitelné že by někam přišli a dali si prostě kafe jako já. Protože já jsem zkrátka barbar. Ze mě si příklad neberte, chcete-li si na kávě vážně pochutnat. Vy si najděte to pro vás pravé.
